Přípravy na Štědrý den

     Dnů, které zbývaly do Vánoc, se plně využívalo k důkladným přípravám Štědrého dne. K úklidu, pečení pečiva, výrobě vánočních ozdob. k chystání betlémů a pod. Světnice se bílily, nábytek a podlaha drhly, nově se povlékaly peřiny, na stole přibyl bílý ubrus a slavnostní nádobí. Nesmělo se zapomenout vysít do misky pšenici, která do Štědrého dne vzešla. Z kvality trávníčku se usuzovalo na budoucí úrodu. Velkou úlohu hrála příprava obřadního jídla a pečiva. Pokrmy byly připravovány z plodin, které symbolizovaly plodnost, sílu a zdraví ( obilí, mák, šípek, houby, med a česnek ). 

     Tvary pečiva - kulaté chleby, placky, koláče, vrkoče a pletence připomínají slunce a obětní zvířata ( kohouty, husy, krávy ). Pec před pečením se vykropila svěcenou vodou. Aby oheň chránil před zlou mocí, zatápělo se obřadním ohněm, rozdělaným z polínek, která se do stavení přinášela po jednou, každý den od svaté Lucie ( 13. prosince ).

     Hospodyně měla používat pouze mouku z vlastní úrody, při zadělávání těsta otírala ruce o stromy, aby dobře plodily. Do chleba se zapékaly peníze, česnek, někde se přidávala i svěcená voda. Pokud se pečivo nepodařilo, připálilo nebo prasklo, znamenalo to neštěstí nebo smrt v rodině. 

Vánoční zeleň

     Důležité místo má ve vánoční symbolice zeleň. V době vánočních svátků bylo zvykem dávat na různá místa v domě větve z jehličnatých stromů. Bývaly vázány z více větví, zdobeny pentlemi, obrázky a papírovými růžemi. Koledníci rozdávali do všech domů o Štědrém večeru, na Štěpána a na Nový rok takzvané štěstí ( ozdobenou ratolest ). 

     S vánoční zelení se mylně spojuje vánoční stromek. Tento obyčej nemá původ lidový. Ve venkovském prostředí se vánoční stromek objevil až od šedesátých let 19. století. Zdobil se sušeným ovocem, papírovými ozdobami a barevnými stužkami. 

     Teprve mnohem později se jeho výzdoba mění. Nejprve přibylo vánoční cukroví, později ozdoby lisované ze směsi papíru, vaty a sádry, realisticky pomalované. V 70. letech 19. století začínají stromky zářit skleněnými ozdobami, vyráběnými z dutých korálů. Ozdoby se zhotovovaly z korálků a perel navlečených na drátky, které se stáčely do různých hvězdiček, srdíček, panáčků a dalších tvarů. Na počátku 20. století tyto ozdoby převládly spolu s ozdobami foukanými a malovanými. 

Vánoční dárky

     Období adventu je také spojeno s přípravou dárků. Naši předci věřili, že darem druhé osově předají něco ze sebe. Dárky měly vesměs magický charakter. Děti a mladí dostávali červené jablko ( symbol zdraví, síly a dlouhověkosti ), ořechy ( slibující moudrost a zralost ) a perníky a sladkosti ( jako příslib radosti a slasti mládí ). Dospívající dostávali zpravidla ozdobu, která byla symbolem štěstí, ale i bohatství. Dívky náramky s bílými perlami, které připomínaly jejich čistotu, poslušnost a povinnost k rodičům, chlapci řetízek, zlatý nebo alespoň pozlacený.  

     Dospělí si nejčastěji nadělovali lahve s vínem, sladkosti, sušené ovoce, které bylo příslibem sladkého života. Štěstí také slibovala vonná mast, bylinková esence nebo sušené vonně bylinky. 

Štědrovečerní večeře

     Byla jednou z nejdůležitějších události vánočních svátků. Počet stolovníků nesměl být lichý, prostíralo se i pro nepřítomného. Poblíž stolu si hospodyně přichystala mísy s pokrmy, aby od stolu nemusela vstávat. Jinak jí hrozilo, že příští rok nebude rodina pospolu. Z tohoto důvodu se stůl ovazoval řetězem. 

     V modlitbě před večeří se vždy pamatovalo na duše zemřelých. Na úvod večeře podal hospodář všem stolovníkům oplatku nebo kousek chleba s medem, česnekem a bylinkami, aby se všichni ve zdraví a spokojenosti dočkali příštích Vánoc. Dalším chodem večeře byla polévka ( rybí, jikrová, bramborová nebo hrachová ). Hlavním štědrovečerním jídlem byl hrachový kucmoch nebo obilná kaše. Hrách se měl jíst nemastný a neslaný, neboť Kristův kalich byl trpký. Z jáhel a mléka se vařila štědrovečerní kaše, slazená medem. K typickým vánočním pokrmům patřilo také pečivo - vánočka, koláče, buchty, jablečné a makové záviny a jednoduché cukroví. Součástí štědrovečerního jídelníčku bylo také zelí, které mělo chránit před zimnicí. 

     Na začátku 20. století se vánoční jídelníček ustálil. Základem večeře se stala rybí nebo hrachová polévka, kapr na modro nebo pečený či smažený, obvykle s bramborovým salátem. V polovině 20. století přibyly bílé klobásy, po druhé světové válce také řízky a kuřata. Vánoční stůl doplnilo ovoce, jablkový závin, vánočka, přibyl nespočet druhů lineckého, ořechového a máslového cukroví.