Svátky v masopustním období
V minulosti měly významné postavení v masopustním období další svátky. Na svatého Blažeje (3. února) se světil chléb, na svatou Hátu se světila voda a svátek svaté Doroty (6. února) byl spojen s obchůzkovou hrou o svaté Dorotě.
Na svatého Řehoře (12. března) obcházela mládež a školáci stavení, aby si drobnými scénkami a zpěvem vykoledovali sladkosti či peníze. Významným dnem byl také svátek Hromnic (2. února), který má svůj původ v předkřesťanské době, kdy představoval "hromový svátek" - den, od kterého se počítala letní polovice roku, označována jako polovice hromová. Kromě řady pranostik pronikla spojitost svátku s hromem i do křesťanské liturgie v podobě svěcení svící, které se rozsvěcovaly v čase bouří, jako domnělá ochrana proti škodám způsobenými bouřkami.
Pranostiky
- Je-li na svatého Blažeje pěkně, urodí se hojně brambory.
- Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.
- Svatá Dorota sněhem stromy ometá.
- Na svatou Dorotu si jdou ptáci kupovat na ptačí trh píšťalky.
- Na svatého Řehoře čáp letí přes moře.
- Na svatého Řehoře špatný sedlák neoře.
- Na Hromnice o hodinu více.
- Na Hromnice jasná noc, bude mrazů ještě moc.
- Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout!