Masopust našich praprababiček 2. část
Ahoj holky a kluci, dneska budeme pokračovat v povídání o masopustu. 😉
Vlastní svátky trvaly od čtvrtka do úterý. Přípravou na masopust byl čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný tučný, kdy se sousedé scházeli doma i v hospodě, aby se dosyta najedli před nadcházejícím půstem. Tradičním jídlem k obědu byla vepřová pečeně s knedlíkem a zelím a k tomu pivo. Protože nebyla nouze o sádlo, hospodyně zadělaly na koblihy, šišky a boží milosti, kterých pak na sádle smažily plné mísy pro pohoštění rodiny, sousedů i koledníků. Hlavní masopustní zábava začínala v neděli. Konal se takzvaný mužovský bál, kam neměli přístup svobodní mládenci a dívky, jen ženatí muži a vdané ženy. Pro děti staří odpoledne pořádali "dětskou muziku". Na rychtě nebo v jiném bohatém statku se sešly děti, přinesly s sebou buchty, koláče a koblihy. Hospodyně jim navařila bílou kávu. Obvykle přitom hrávala muzika, která odtud odcházela do hospody. Zde se tancovalo často až do rána i následující den.
Vyvrcholením masopustu bylo úterý, spojené s průvody maškar, které za doprovodu hudebníků (šumařů) chodívaly dům od domu. Cestou se zastavovaly, přepadaly chodce, dávaly jim připít rosolky, za kterou vybíraly příspěvek na muzikanty, a prováděly různé rozpustilé kousky. Zvláště spadeno měly na ženy a dívky. Ty se často musely vykupovat - penězi či kořalkou. Průvody byly původně vyhrazeny jen pro svobodnou mužskou mládež a mladé ženaté muže, později se jich účastnila celá obec. Každá maska měla svůj význam a funkci. V oblasti Pojizeří podobně jako v jiných regionech patřila k nejtypičtějším maska medvěda, které byl přisuzován magický charakter, a to především plodnost, která mohla být přenesena na ženy i celé hospodářství (tancem s medvědem, laškováním apod.) Někde byl medvěd obtočený hrachovinou, které si hospodyně trochu utrhly a daly do kukaně, aby jim dobře seděly slepice. Medvěda na provaze vodil medvědář. Démonický živel zemřelých předků symbolizovala postava Žida. Žid se průvodu účastnil, ale nemluvil, netančil, jen pobíhal mezi ostatními a trestal bičem nebo holí. Nosil s sebou pytel, do kterého ukládal výslužku - jablka, koblihy, uzené maso. Za nevěstu, podobně jako za cikánku, vykladačku karet, tanečnice a baletky se obvykle přestrojovali chlapci. V maškarním průvody nechyběli čerti a kominíci, kteří ve staveních sbírali vejce, mouku nebo hrnce se sádlem.
K oblíbeným maškarám patřila bába nesoucí v koši dědka, nebo kůň - dva mládenci s plachtou a dřevěnou či papírovou hlavou koně. Běžné byly i pohádkové postavy, masky démonické - smrt a čert. Masky představovaly i zástupce různých profesí (fotograf, farář, policajt aj.), někdy i konkrétní osoby. Často byly prostředkem výsměchu a kritiky některých lidských vlastností a neřestí. Novějšího původu jsou masky zvířecí, mezi nimiž nechyběl velbloud, slon či opice.
