Masopust našich praprababiček    1. část

31.01.2022

     V tomto povídání se vypravíme do historie. Prozkoumáme tradice a význam masopustu. Jak ho asi slavily babičky našich babiček?

"Panímámo, pečte šišky, medvědáři jdou, než ty šišky napečete, oni tu budou."

     Období od Tří králů do Popelační středy je obdobím masopustu. Od Popelační středy pak následuje postní období před Velikonocemi, a proto se má upustit od požívání masa. Masopust, zvláště několik posledních dní tohoto období (konec masopustu), byl pro naše předky oficiálním svátkem obžerství, během kterého bylo třeba se dosyta najíst před nadcházejícím čtyřicetidenním půstem. Byl to čas zabijaček, vepřových hodů, nejrůznějších tanečních vesnických zábav a bálů, průvodů masek, nevázané veselosti a také svateb. 

     V komorách byl dostatek masa ze zabijaček na řádnou svatební hostinu a na výslužku pro celou vesnici a lidé věřili, že sňatky uzavřené v tomto období budou šťastné a dlouho vydrží. Karnevalové zábavy se pořádaly na panských dvorech, na vesnicích i ve městech. Slovo karneval pochází z románských jazyků a vzniklo podle jedné z možností spojených slov carne (maso) a vale (odejít). Po spojení obou slov dostaneme slovní útvar vystihující situaci, kdy bylo snědeno maso z poraženého prasete, což znamená - maso není. 

     Počátky masopustních obyčejů a s nimi spojených obchůzek maškar je třeba hledat v předkřesťanských oslavách zimního slunovratu, ve starověkých bakchanáliích, konaných na počest boha úrody a vína Dionýsa (Bakcha), ale i v pohanských magických obyčejích. Svátek a obyčeje, které ho provázejí, úzce souvisí s předkřesťanskými oslavami obnovy přírody na počátku jara. Tradice vznikla na území Německa na počátku 12. století, nejstarší zmínka o masopustu slaveném v českém prostředí pochází z poloviny 13. století. Do lidového prostředí se svátek masově rozšířil až v 19. století. 

     Tak jak bylo pohyblivé datum Velikonoc, měnila se délka masopustního období i vlastní datum oslavy konce masopustu. V Pojizeří se oslavy konce masopustu konaly vždy sedmou neděli velikonoční. Dříve připadaly na pondělí a úterý před Popelační středou. Ve 20. století v důsledku vymezení pracovních dnů se přesunuly na nejbližší předcházející sobotu a neděli. 

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky