Historie trampingu
Ahoj kamarádi, minulý rok jsme si celé léto povídali o táboření. Letos se k tomu opět vrátíme a dozvíte se zase něco nového. Co jsme ale úplně zapomněli bylo to, jak a proč vlastně tramping a záliba v táboření vznikla. Teď to napravíme a zabrouzdáme trošku do historie.
Odkud se vzal tramping?
Tramping nebo trempink je české a slovenské občanské lidové hnutí inspirované Divokým západem.
Slovo tramp nebo tremp pochází z angličtiny a znamená tulák. Označuje člověka, který nerespektuje všeobecně vžité konvence okolní společnosti či osobu pohybující se na okraji společnosti. Běžně šlo o osobu bezprávnou a bez majetku či společenského postavení.
Do češtiny pojem "tramp" vstoupil pravděpodobně převzetím tohoto termínu z dobových překladů románů Jacka Londona začátkem 20. století. Můžeme toto slovo volně přeložit jako vandr, vandrování nebo čundr.
Tramping v Čechách
Nejstarší známá česká osada byla založena kolem roku 1918 na Vltavě v místě zvaném Svatojánské proudy, dnes zatopeném vodami štěchovické přehradní nádrže. Původně bezejmenná skupinka bývalých pražských skautů časem z recese přejmenovala místo, kam jezdili o víkendech, na "Roaring Camp" (Tábor řvavých). Později, současně s oficiálním vznikem trampské osady, byla přejmenována na "Ztracenou naději".
První trampové bývali obvykle lidé pocházející z chudších sociálních vrstev a nezaměstnaní, kterým tento způsob života společensky vyhovoval. Později, když se hnutí zpopularizovalo v širších vrstvách české společnosti, se k trampům řadili i mladí ze středních vrstev, módně i z vyšších společenských vrstev, tzv. "astracháni".
Městským výletníkům s auty a s přepychovým pohodlím se říkalo posměšně "paďouři" nebo mastňáci - zbyl po nich nepořádek a mastné papíry. Naproti tomu praví trampové měli úctu k přírodě, po jejich táboření nebylo ani stopy - vše po sobě uklidili.
Myšlenka trampingu
Trampské hnutí je založeno na přátelství či kamarádství, úctě k druhému člověku, lásce a úctě k přírodě, jakož i na úctě ke svobodě každého člověka.
Tramping jako hnutí umožňuje realizovat své představy o životě a klasické touhy mladých lidí po volnosti, romantice, dobrodružství, vztazích založených na přátelství a vzájemné důvěře malých skupin, a na jednoduchém, srozumitelném a přírodním způsobu života.
Jak vypadala trampská osada?
Každá osada měla kromě svého originálního názvu také svého šerifa, vlajku i domovenky na rukávech bund a košil. Na domovence byla zkratka T. O. (Trampská osada). Bývali také trampové samotáři, ti měli zkratku T. S. (Tramp samotář) a svoje, zpravidla anglické jméno.
Jednotlivé osady dále také mívaly své osadní kapely a pěvecké sbory, které se pyšnily svými vlastními osadními písněmi. Tyto trampské písně zněly a i doposud znějí u táboráků a osadních ohňů, mnohé z nich byly velmi úspěšné.
Volný čas trávili trampové různými sporty provozovanými v přírodě, kupř. lukostřelba, lasování, lyžování, zimní a horská turistika, vodáctví, trampská atletika (třeba vrhy různými předměty na dálku či na cíl - kupř. vrhy sekerou, dřevěnou kládou či hody oštěpem nebo krumpáčem).
Oheň ( táborák ) byl vždy pro trampy posvátný. Když se večer sedělo u táboráku, neexistovalo do posvátného ohně přátelství hodit nedopalek cigarety - to byla pro trampy přímo urážka.