Co je to masopust?
Masopust nebo také ostatky, fašank, voračky, voráčí, končiny či jednoduše karneval je třídenní svátek i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Začíná po svátku Tří králů (6.ledna) a končí na Popelační středu v období Velikonoc.
Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Masopust představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy o masopustní neděli, v pondělí a úterý, které jsou zvány ostatky, končiny, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.
Masopustní pranostiky
- Konec masopustu jasný - len krásný.
- Na ostatky lužky - budou jabka, hrušky.
- Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
- Teče-li v úterý masopustní voda kolejem,
bude úrodný rok na len. - Masopust na mrazu - někdo přijde k úrazu.
- Je-li rybník na masopustní úterý zmrzlý - čeká nás neúroda po celý rok.
Popelační středa
Pranostiky
- Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
- Suchý půst - úrodný rok.
- Pes padá vždy na všechny čtyři nohy! (Jen o Popeleční středě padá pes na všechny čtyři nohy, členové královské rodiny házeli psy z oken svých hradů a zámků. Pokud tento proces pes nepřežil, byl špatné krve.)